Ukřivděnost sama

29. 09. 2008 | † 03. 12. 2011 | kód autora: MO9

Dnešní den začínal hodně divně. Začínal v Olomouci a to setkáním se známou mojí mamči, která žije v Anglii. Aniž by mi to bylo vysvětleno, byla jsem bez svého vědomí využita k tomu, abych přesvědčila starší z jejich dcer, že češi v jejím věku nejsou zase takoví exoti. Mámina kamarádka totiž chce zpět do Čech a dcerunka argumentuje tím, že to nejde, protože v Londýně mají filmy premiéry víc než o tři týdny dřív. Chápu, taky by mě to štvalo.

Protože mi ale nikdo dopředu nenaznačil že se mám chovat normálně a mile, obávám se, že mladá londýňanka se bude svého domova držet zuby nehty. Při tom malém výletu jsem se taky dozvěděla, že máma měla otravu krve a málem to nedopadlo dobře. Bylo to podobné, jako včera, kdy mi pro změnu bylo řečeno, že jsem se narodila a při tom se napůl oběsila na své pupeční šňůře. Ještě že nejsem dementní. To měl být vtip.

Takže potom jsme se vrátili a já listovala novým Premiere, kde jsem opakovaně hltala recenzi na nového Batmana. Jelikož konečný ortel zní (cituji) "Pokud byste v životě měli vidět jen jediný komiksový film, pak rozhodně tenhle" a hned pod ním se skví pět hvězdiček, ohromně jsem se natěšila a rozhodla učinit potřebné kroky, související se zítřejší olomouckou premiérou. Mému nadšení se dostalo tvrdého usměrnění a pak ještě tvrdší ignoraci. Cítila jsem, že nápad to byl hloupý, ale adrenalin mě donutil, já jsem v tom nevinně (ta obvyklá část mého já). A proto teď zatínám zuby, u toho se usmívám a jsem ukřivděnost sama.

Edit: Mimochodem, mám své první dva oficiální blogerské přátele :) Vždycky je třeba najít něco pozitivního a to, že jsem si je prostě sama přáteli nazvala mi mou radost zas tak nekazí.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.